Rýma drůbeže
Rýma drůbeže.
Každý chovatel drůbeže jistě dobře zná toto nakažlivé onemocnění dýchacích orgánů.
Toto onemocnění můžeme rozdělit podle toho co rýmu způsobuje.Rýma může být vyvolána bakteriemi – hemofilová rýma,mykoplazmaty – infekční sinusitída krůt a kachen,chronická respiratorní nemoc u slepic,ale i viry – infekční bronchitída slepic,infekční laryngotracheitída slepic a bažantů.Pro všechna tato onemocnění je charakteristická snadná přenosnost a katar dýchacích cest.
Až na sinusitídu krůt a kachen je ostatní onemocnění omezeno na slepice a bažanty v jakémkoliv věku a jedná se většinou o sezónní onemocnění a to na podzim a zimu.Letošní náhlé a poměrně velké výkyvy počasí mají,ale za následek výskyt tohoto onemocní vlastně již od měsíce června.
Celá skupina se v chovu přenáší hlavně takzvanou kapénkovou infekcí,dále znečištěním krmiva a vody.Do chovu může být zavlečena skrytým nosičem a na pohled zdravými nakoupenými zvířaty.Infekce Mykoplazmózy je možné přenést i vejci.
Obecně se příznaky rýmy projevují výtokem z nosních otvorů,z očí,kýcháním,chrapotem,otíráním si hlavy o peří křídel a celkovým ztíženým dýcháním.Velice často dochází také k otoku obličeje mezi okem a nosním otvorem.Zesílený chrapot společně s kašlem pak může znamenat zánět plic a vzdušných vaků,který většinou vede k celkovému oslabení organismu a úhynu.
Všechna uvedená onemocnění se mohou také vzájemně kombinovat.Z tohoto důvodu vzájemné kombinace je určení diagnózy podle zevních příznaků velice těžké a prakticky nemožné,proto je nutné podrobné laboratorní vyšetření více kusů čerstvě uhynulých nebo utracených zvířat.Což pro drobnochovatele je docela problém.Takže v podmínkách drobného chovu,musí chovatel spoléhat spíš na určení diagnózy jen podle zevních příznaků a pitevního nálezu.
Je ale nutné alespoň částečně odlišit podobná onemocnění jako je pseudomor (zde je potřeba odlišit neurologické projevy,jako je vykrucování hlavy a nekoordinovaný třes hlavy,v začátku tmavě zelený později vodnatý průjem).Slizniční formu neštovic,a ornitózu u které jsou prvopočáteční příznaky podobné jako u pseudomoru (třes hlavy,zelený průjem,navíc ale zánět spojivky většinou jen u jednoho oka a žlutavý výtok z nosních dírek.Při pitevním nálezu bývá zvětšený osrdečník s výpotkem,zvětšená slezina a zánět vzdušných vaků a výstelky tělní dutiny).Pravděpodobně málokterý chovatel bude schopen si sám udělat potřebná vyšetření,proto je nutné se vždy obrátit na veterinárního lékaře,který také může určit a předepsat potřebná antibiotika.Velice vhodná jsou antibiotika,která mají účinnou látku Enrofoxacín nebo Amoxicillidum (trihydricum).Tato dvě antibiotika je možné podávat souběžně k docílení širšího záběru a větší úspěšnosti léčby.To v případě,že nemáme přesné laboratorní vyšetření.Antibiotika je možné podávat v nápoji,ale také aplikovat injekčně do prsního svalu.U zvířat s výraznějším postižením je vhodnější podávání injekční formou,protože tato zvířata nepřijímají potravu a jen velice málo pijí.Velice vhodné je také přidání vitamínu A ve formě Combinalu v průběhu léčby a ještě několik dní po léčbě.Dávkování vitamínu dle návodu,podávat dva dny,dva dny nechat pauzu a takto pokračovat několik dní.Po ukončení léčby antibiotiky je potřeba zvířatům vrátit střevní mikroflóru,formou vhodných preparátů,nebo alespoň podáváním podmáslí,kyselého mléka.
Pro prevenci nakažení rýmou,platí několik zásad.Vhodná plnohodnotná výživa,dobrá hygiena,dostatek vitamínu A buď ve formě Combinalu,nebo v přírodním stavu (sušené nebo čerstvé kopřivy,strouhaná mrkev).Minimalizovat možnost prochlazení,vyvarovat se stresů a karanténovat nově nakoupená zvířata před zařazením do chovu.
Nakažení touto rýmou lidí nebo jiných zvířat nehrozí !
Pokud by se ale ukázalo,že se jedná o nakažení Ornitózou je naopak potřeba dbát zvýšené opatrnosti,neboť tato je přenosná také na člověka a na ostatní domácí zvířata !Nejčastější forma nákazy je vdechnutí jemného prachu z peří pří manipulaci se zvířaty nebo při čištění ustájovacích prostor.Onemocnění se projevuje lehkým chřipkovým stavem,ale také až těžkým zápalem plic s vysokými horečkami po dobu 2 i více týdnů.Rekonvalescence bývá většinou dlouhodobá hlavně u starších lidí.Některá zahraniční literatura uvádí i několik případů úmrtí lidí při onemocnění Ornitózou.Doufám,že jsem touto poslední větou příliš nevyděsil čtenáře časopisu Chovatel.Podle mě dostupných informací je onemocnění ornitózou v dnešní době spíše vzácností,přesto je ale potřeba s ním počítat a dbát raději zvýšené opatrnosti.Osobně jsem se s tímto onemocněním naposledy setkal v roce 1990 v chovu holubů.
Na závěr bych chtěl požádat všechny chovatele,aby onemocnění rýmou nebrali na lehkou váhu.I když se může zdát,že se jedná o zdánlivě běžné a ne nebezpečné onemocnění není to pravda.Naopak i tato rýma může mít za následek poměrně velké ztráty a to nejen poklesem snášky,ale hlavně úhynem zvířat.Jako posuzovatel drůbeže musím říci,že bohužel skoro na každé výstavě žádám pořadatele o odstranění a vrácení nějakého zvířete vystavovateli z důvodu viditelného podezření na onemocnění rýmou.Takto nakažené zvíře po dobu trvání výstavy může nakazit několik dalších zvířat ostatních vystavovatelů.Obracím se proto na všechny vystavovatele,pokud budou vybírat zvířata na určitou výstavu,aby se zaměřili i na zdraví svých zvířat a ne jen na exteriér a pokud zjistí,že určité zvíře chraptí nebo má výtok z nosních dírek.Nechte je doma a pokud možno i zde je dejte do izolace a co nejdříve se obraťte na svého veterinárního lékaře.Včasným zahájením léčby máte větší možnost minimalizovat vzniklé ztráty a své finanční prostředky.
